24 hodin v Parizi

Po dlouhych pripravach a nekonecnem cekani na den D, po marnem snazeni namackat vsechny veci do kufru, po inteligencnim testu s navodem na nastaveni kodu cestovnich zamecku a po nekolikaterem zkontrolovani oken, plynu, elektriky a vody... zkratka a dobre po vsech nezbytnych ukonech a ukolech spojenych s delsim pobytem mimo domov jsme radostne a plni ocekavani vyrazili na dovolenou.

Prvnim mezipristanim na dovolenkove pouti byla Pariz. Puvodne jsme v tam meli jen chytit letadlo smerujici na Reunion, ale premozeni touhou dat si nekde ve meste palacinku a cibulovou polevku, podivat se na eiffelovku, Louver, Notre Dame a Sacre-Coeur nam nedalo a my si pobyt protahli na 24 hodin.

Prilet do Parize se konal v patek vecer. Rychle jsme probehli nekonecne chodby letiste CDG, nasli nas hotel, hodily babgly na pokoj, capli fotak, stativ, kreditni kartu a plni nadseni skocili na metropolitni vlak smer Pariz cetrum, ktery nas po desate vecer vysadil na nabrezi Seiny.

A co udelaji dva dovolenkari prvni vecer v Parizi? No ano... pujdou se podivat na vez pana Eiffela. My jsme se protahli pres Louver kolem jeho pyramidy (kdo by si to po precteni "Da Vinciho kodu" od Dana Browna nechal ujit, ze?) a pak kolem Arc de Triomphe du Carrousel zamirili po brehu Seiny na dlllloooouuuuhhhhhoooouuu nocni romantickou prochazku k modre svitici La Tour Eiffel pysne se tici nad mestem. Prochazka to opravdu dlouha a cil jen pomalu se priblizujici. Minuly jsme nespocet mostu, potkali jen pomalu turistu, zamavali nekolika lodim az jsme konecne chvili pred pulnoci dorazili az k mostu uplne poslednimu, ten nedockave prebehli a konecne se octli pod modravou sukni te slavne parizanky. Utapane a unavene jsme poridili par nepovedenych pamatecnich fotek, ve snacku, ktery se zrovna chystal zavrit, zhltli neco pozdne-nocne-nezdraveho na prazdny zaludek a chytli taxi s ridicem, ktery popotohaval celou cestu az k hotelu, a spokojene se svalili do postele.

Druhy den rano jsme vyklidili pokoj, nechali bagly na recepci, vynechali snidani a pro zmenu zase vyrazili do mesta. Tentokrat na La Defense pekne se projit pod Arc de la Defense a pomerit si velikost palcu. Z Defense nas to tahlo dal k Notre Dame de Paris s jeho chrlicema vody a plastikama na prucelich. Po puldenim behani ulicema Parize nam notne vyhladlo a nutno dodat, ze na vyhladle turisty jsou v okoli Notre Damu dobre pripraveni. My si konecne dali tu cibulovou polevku a slane palacinky.

Po obede byl cas zacit se pomalu priblizovat zpatky na letiste. Sacre-Coeur byl nasim smerem a tak jsme se tam zastavili. Vylezli ke kostelu, prosmejdili okolni ulicky, zahledli Moulin Rouge i Pigalle, zmokli pri tom a tim dovrsili nasich 24 hodin v Parizi.

Zbyvala uz jen cesta zpatky na letiste, vyzvednuti baglu, propleteni se nekonecnyma prostorama letiste CDG, najiti spravneho check-inu s nekonecnou frontou a pak hura do utrob toho ohromneho letadla, co nas melo v planu vyhodit po deseti hodinach letu na jizni polokouli uproustred Indickeho oceanu.