Arolla

 

Druhy pokus behem zimy 2008/2009 dostat se do Arolly se dari. Ten prvni skoncil fiaskem... Ale vezmeme to od zacatku a zacneme tim prvnim pokusem...

 

Letosni zima je na snih opravdu bohata. Je nedele 22/04/2009. Mame na navsteve Martina a Martina (M&M's) z Prahy a k nasi chystane mini-pidi-expedici se pridava Anja s Marketou a Marketou (tedy druhe duo M&M's). Vsichni nateseni na sneznice, s popujcovanou vybavu, tesice se na vylet kolem cela ledovce. Jenze pocasi nam nepreje. Pres navaly snehu se ztezi, i s pracne nasazenymi retezy, prohrabeme jen do Les Haudères. Dal to proste nejde.... snezi a snezi... Zkousime si udelat malou turu na sneznicich (kdyz uz je mame s sebou) kolem vesnice, ale ani to za moc nestoji. Nakonec koncime u luxusniho pozdniho obidku v mistni restauraci a spravujeme si naladu syrovym fondue a fondue bourguignonne. A to je tak vse co se da rict o prvnim pokusu teto zimy.

 

Za to ten druhy se dari. Je nedele, modre nebe, slunicko sviti, silnice projeta... idelani podminky. Do Arolly se dostavame bez problemu. Rychle hazime bagly na zada, proklickujeme mezi rodinkama chystajicima se na lyzovacku a mirime udolickem po asfaltce smerem na Mont Collon.

Tuhle cestu zname uz z lonskeho roku a jsme zvedavy, jestli i letos budeme mit stesti na ledovcovou jeskyni.

Asfaltka po nejakych dvoustech metrech konci. Dal se pokracuje po snehu kolem bezeckych trati. S cestou si nedelame hlavu, jen se snazime nepodupat stopu. Mirime prostredkem udolicka po zmrzlem snehu a pomalu stoupame vzhuru k upati Mt. Collon

Drzime se napravo od potoka, ktery se da pod navali snehu a ledu jen tusit a prozrazuje ho jen mala prehrada tycici se uprostred bile plane. Kousek pred ni se bezecke trasy ztaci zpatky k Arolle a tak je cas nasadit sneznice.

 

Jde se dal. Udoli zacina stoupat o neco vic a pred nami tusime celo Arollskeho ledovce (Bas Glacier d'Arolla). Tady nekde jsme loni narazili na ledovcovou jeskyni zavrtanou jednim koncem do ledove steny a o nejakych ~60m dal z ni zase druhou dirou mirici ven.

Jenze letos je vse zapadene snehem, po jednom vchodu neni ani pamatky a ten druhy se da jen tusit. Navic nemame moc cas okounet kolem, protoze tezky snih se do nas pokousi trefit balvanama z protejsi strane. Chvilema se pripadame jak kuzelky na kuzelkove draze a radeji rychle vyklizime pole.

Cesta dal stoupa a pomalu nabira na prikrosti. Upati Mont Collon se zda uz na dosah, kdyz se stacime vlevo. Nad nami se tyci stoupani na Plans de Bertol.

Pomalu, ale jiste, se plazime vzhuru. Je potreba si davat pozor, protoze uklouznuti nebo pad by urcite nebyl prijemny. Navic kdo by tech nekolik metru skouznutych dolu chtel zase slapat nahoru, ze?

Ale kdyz se pred nami vynori prvni vrcholek obklopujicich Plans de Bertol vime, ze jsme nahore. Po nekolika dalsich krocich se nam plan ukazaje v plne sve krase.

Hledame si mistecko na piknik, pokud mozno s vyhledem na ledovec. Z baglu vytahujeme svacinu s termosku a vsazime se, za jak dlouho se ukaze prvni mlsna kavka alpska.

Chvili se slunime (je teplo, ze se da sedet bez tricka), kochame se vyhledem a dokonce si davame i kratkeho sloficka. Kavky zatim kradou drobecky zbyle po nasem debuzirovani.

 

Po pauze se chvili dohadujeme kudy a jak pokracovat. Nakonec zarazujme o kousek dal lezici cabany do seznamu vyletu na leto, obchazime kolem dokola Plans de Bertol a pomalu mirime zpatky dolu do Arolly.

Stoupani na plan (tedy ted klesani) Simca uspesne zdolava elegantnim stylem "po zadku". Rychle proklickovavame "kuzelkarnou" (nenasli jsme kudy to obejit, ale nastesti nas zadny sutr netrefil) a bez problemu, bloudeni ci jinych zpestreni, dorazime stejnou cestou do Arolly.

 

Letosni druhy pokus se vydaril :-)