Pas de Morgins

Region: Swiss - Valais

Kam: Pas de Morgins (1369 m) - Fecon (1548 m)

Kdo: Ladat, Simca, Zoe, Max, Toma, Ana

Kdy: 28.02.2009

Nechce se tomu verit, ale sobotni rano je ve znameni krasneho pocasi. Konecne po nekolika tydnech...

Mame domluveny sraz ve francouzskem Châtel na jednu hodinu po poledni. Do baglu hazime nahradni tricko, rukavice, cepici, na bagly pripiname sneznice a chvili pred polednem vyrazime. Po ceste, kousek od Rhôny, nabirame Anu a s dobrou naladou mirime na Monthey, dal pak stoupame nekonecnyma serpentynama na Les Portes du Soleil, projizdime mesteckem Morgins, prekracujeme hranici do Francie a nakonec dalsima serpentynama sjizdime do Châtel.

Tam chvili bloudime nez se konecne, po chvili cekani, vitame se zbytkem nasi "minivypravy" - se Zóe, Maxem a malym Tomim. Slunicko pali a my cekame pred Intersport na naseho pruvodce.

Za dalsich 20 minut uz zase sedime v aute a klickujeme zatackami zpatky do sedla Morgins. Parkujeme primo na svycarsko-francouzske care, vytahujeme batuzky, nasazujeme sneznice a snazime se vmestnat maleho Tomiho do sedacky na zada. Pomalu vyrazime vpred...

Vsechno kolem je bile, zelene a modre. Slunicko hreje a tak jdeme jen v tricku. Napred mirime pres plan kolem zamrzleho rybnicka, potom zaciname mirne stoupat. Norime se do lesa a stale mirne stoupame. Drzime se vedle bezkarske trasy. Vpred se suneme jen velice pomalu. Maly Toma se co chvili dozaduje pozornosti a tak az moc casto zastavujeme. Nas pruvodce ma alepon cas vytvetlovat nasi male skupince kouzla zimni prirody - ukazuje nam rozdil mezi jehlicnany, stopujeme otiskle tlapky ve snehu, bavime se o lavinach atd.

Pomalu postupujeme vpred az se pred nami vynori plan a na ni par chalup - Fecon. Toma zase stavkuje a my koukame dalekohledem na protejsi kopce, jestli nezahledneme kamziky nebo kozorozce. Ale nemame stesti.

Zkousime jit dal smerem na Pas de Fecon. Toma spi v sedacce, my se tise plizime vpred. Jenze daleko se nedostaneme. Pred nami je cesta zavalena snehem a jak Toma chrupe, sype se dalsi a dalsi...

Chvili pozorujeme sypajici se snih, pak se otacime k navratu. Pruvodce nas jeste posilnuje jeho domacim likerem z vanocniho stromecku (vyhonky smrcku, med, cukr; to vse zavrit do sklenice a nechat na slunicku vykvasit). Chutna to zajimave ;-)

Pak uz si to sineme lesem primo dolu. Drzime se vetsinou mimo cesty, jdeme mezi stromy primo za nosem dolu smerem na Morgins.

Asi za dve a pul hodiny jsme zpatky na Pas de Morgnins. Konstatujeme, ze prochazka to nebyla nijak dlouha, vubec ne narocna, ale prece jen prijemna.

Rychle balime, hazime sneznice do kufru auta, oprasujeme snih a sjizdime do Châtel na veceri - zakoncit prijmeny den pri fondue je vyborny napad.