Sestri Levante

Region: Italie, Liguria

Kam: Sestri Levante, Santa Margherita Ligure, Portofino, Cinque Terre: Manarola, Corniglia, Vernazza, Monterosso al Mare

Kdo: Ladat a Simca

Kdy: 09.-12.05.2008

Rozhodli jsme se vyrazit na prodlouzeny vikend. V patek po praci jsme sedli do auta a po 4.5h hodinove ceste jsme pristali v Sestri Levante. Tedy pristali jsme uspesne, ale zabralo nam jeste dalsi pul hodinu nez jsme ve spleti malych uzkych ulicek nasli nas hotel. A pak dalsich 15 minut, nez v hotelu rozchodili fantastico kartu alias klic k pokoji. No a protoze ja byl v Italii poprve, tak jsme hned vyrazili do ruchu patecni noci.

V sobotu rano jsme v posteli dlouho nevydrzeli. Rychla a skvela snidane, kdy clovek nevedel co si dat driv (jeste ze nas cekali dalsi 2 :-) a hura dolu do mesta (hotel byl prestaveny hrad a tedy na kopecku - dal se bud z jedne vybehnout/sebehnout, nebo z druhe strany zdolat vytahem)... Vrhli jsme se  do ruchu sobotich nakupu, slunicka a vune more. Tedy my museli napred nakupovat - byla potreba obstarat novy kyblicek, aby bylo kam davat muslicky z plaze...

Dopoledne jsme prolezli Sestri Levante, prosli se po plazich, nasbirali par kaminku a muslicek (tech bohuzel moc nebylo), udelali spoustu fotek a vse zavrsili prijemnym obidkem v obkliceni ceskych turistu (zjevne jsme nebyli jedini, koho napdlo zajet si do Ligurie).

Odpoledne, na radu recepcni, jsme se vydali vlakem do Portofina. Tedy presneji vlakem do Santa Margherita Ligure a pak pesky kolem more do Protofina. Plan to byl skvely, jen jsme nemohli najit nadrazi, takze jsme obesli pulku Sestri, nez jsme ho vystopovali. Nastesti vlacek mel zpozdezni (ceskym vlakem jsem sice uz dlouho nejel, ale tak nejak mi to prislo podobne)... Santa Margherita Ligure je prijemne mestecko, i cesta do Portofina prijemne ubihala, ale jak se neustale klikatila kolem more a jak kolem jezdilo cim dal vic aut, tak jsme nevydrzeli a prestoupili z peskobusu na autobus.

Samotne Portofino je prijmeny pristav chraneny tvrzi na jednom z prilehlych kopecku a s kostelem na tom druhem. Vsude barevne domecky, vsechny ulicky stacejici se k pristavu a v nich natlaskana spousta turistu. Asi jako Karlstejn... Zpatky jsme jeli lodi a bylo to moc prijemna volba.

Pozdni odpoledne a vecer jsme v Sestri Levante vyuzili na splachnuti horkeho dne mojitem, "italskou" veceri a pro Simcu nekonecnim nocmim focenim v pristavu.

Nedele se nesla ve znameni Cinque Terre (pet vesnicek namackanych na pobreznich utesech nad morem, spousta barev, spousta malych spletitych ulicek, kde snad kazda zacina/konci v pristavu). Tedy vlakem do Manarola (na nadrazi jsme uz trefili) a pak pesky po pobrezi na Corniglia a Vernazza. Cesta byla kouzelna - po pobreznich utesech, po nekonecnych shodech, skrze olivove haje, kolem kaktusu... Chteli jsme dojit az na plaze do Monterosso al Mare, ale nakonec jsme popojeli vlakem. V Monterosso al Mare jsme byli po horkem dopoledni pekne vyprahli a tak jsme neodolali osvezujicimu obidku a odpoledni sieste na plazovem lehatku.

Do destiveho Sestri jsme se vratili pozde odpoledne vlakem. Vecer pak lilo a lilo... Nezbylo nam nic jineho, nez sebehnout do rybi restaurace a dat si neco, co ani nevime jak vypada... Ale bylo to vytecne ;-)

Pondeli... Asi to nebylo tak vytecne. Simca se neciti nejlepe. Dokonce i snidane ji moc nerikala a to je co rict! Pondelni dopoledne je v Sestri jak po vymeteni. Ulicky jsou najednou prazdne az opustene. Ale o to kouzelnejsi. Dopoledne travime bloumanim kolem, jeste znovu se pokousime najit nejakou tu muslicku na plazi, ale bez vetsiho uspechu. Chvili po poledni se rozhodujeme vyrazit domu. Prece jen to jsou 4.5 hodiny cesty...

Perlicky:

• Byl jsem v Italii poprve a nadchla me
• Italove jsou pohodari, nevadi jim zaparkovat uprostred krizovatky na prechodu a jit se pozdravit s prateli na terasku u baru
• Cesta od Janova na jih je kouzelna, jen toho neni moc videt diky castym tunelum (tunel, 200m, tunel... ani si clovek nestiha nandavat/sundavat slunecni bryle)
• Mezi Sestri Levante a Blonay jsme napocitali 92 tunelu (nekde u 70ky jsme se mirne zamotali, takze finalni cislo muze but mirne nizsi/vyssi); tunel pod Saint Bernardskym prusmykem byl opravdu zazitek